Praha – Zvěsti kolovaly už delší dobu, ale málokdo jim věřil. A přesto se stalo! Konzervativní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), známá svým pragmatickým přístupem k ekonomice a tradičními hodnotami, se spojila se Stranou Zelených, stranou prosazující radikální environmentální politiky a… no, řekněme, alternativní životní styl.
Politologové se chytají za hlavy, ekonomové pláčou do svých grafů a voliči zmateně hledí do kalendářů, jestli náhodou není 1. dubna. Co se vlastně stalo?
Podle tiskového prohlášení obou stran jde o „historický krok směrem k udržitelné a prosperující budoucnosti České republiky“. Realita je však poněkud komplikovanější. ODS, strana vyznávající minimální státní zásahy do ekonomiky, se najednou ocitla v koalici se stranou, která by nejraději zrušila průmysl úplně. A KDU-ČSL, hlásající tradiční rodinné hodnoty, sdílí jednu vládu se stranou, která propaguje sbírání lesních plodů a psaní básní o klimatu.
Někteří vidí v tomto spojení geniální politický tah, jak oslovit mladší voliče a změkčit image konzervativní koalice. Jiní se obávají, že jde o katastrofu biblických rozměrů, která povede k ekonomickému kolapsu a návratu k životu v jeskyních.
Ať tak či onak, jedno je jisté: česká politika už nikdy nebude stejná. Pro lepší pochopení nové situace přinášíme rozhovor s staro-novou předsedkyní Strany Zelených, Kateřinou Jacques, která se nám pokusila vysvětlit vizi „nevýrobní ekonomiky“ a další plány zeleného křídla koalice:
Dobrý den, paní Jacques. Děkujeme, že jste si na nás udělala čas. Gratuluji ke znovuzvolení do čela Strany Zelených.
Dobrý den i vám. Děkuji. Je to velká pocta a… zodpovědnost! Zvlášť v těchto klimaticky kritických dobách.
Právě. A co říkáte na překvapivé rozhodnutí vstoupit do koalice Spolu? Přece jen, Zelení a konzervativní ODS… to zní jako oheň a voda, nemyslíte?
Ale kdeže! Voda oheň hasí a hasit potřebujeme! (zářivý úsměv) S koalicí Spolu nás spojuje… no… touha po lepším Česku. A to je přeci základ! Navíc jsem zjistila, že i pan Fiala má rád cyklistiku! Sice spíše tu rekreační, než tu bojovou na kolech proti elektrárnám, ale pokrok je pokrok!
Rozumím. A co konkrétně přinášíte do koalice? Mluví se o razantní proměně českého průmyslu.
Ano! A to je má parketa! Musíme si uvědomit, že výroba… jakákoliv výroba… je zlo! Znečišťuje, vyčerpává zdroje, vytváří hluk! Proto chci zavést revoluční nevýrobní ekonomiku!
Nevýrobní ekonomiku? To zní… zajímavě. Jak si to máme představit?
Jednoduše! Už žádné fabriky chrlící zbytečnosti! Žádné doly devastující krajinu! Budeme se věnovat… rozjímání! Meditaci! Sbírání lesních plodů! A hlavně, budeme psát básně o klimatu!
Básně o klimatu? To zní sice krásně, ale jak se tím uživí ti, kteří dnes pracují v továrnách?
To je jednoduché! Budou se živit… dotacemi! A pokud to nestačí, tak se mohou naučit plést košíky z recyklovaných plastů. Ty se pak budou prodávat… no, třeba v Německu!
A co energetika? Jak nahradíte uhelné elektrárny, když už nebudeme nic vyrábět?
No přeci sluncem a větrem! A pokud nebude slunce a vítr… tak si prostě zasvítíme svíčkami. Ale ty budeme vyrábět ručně, z včelího vosku, samozřejmě! A ne z ropy, to je jasné!
Ale svíčky přece taky produkují CO2!
No… to jste mě zaskočil! Tak… budeme svítit jenom o Vánocích! Ale ty budeme slavit v lese, u ohně z nasbíraného dříví! A dárky si nebudeme dávat!
A poslední otázka, paní Jacques. Myslíte si, že tohle všechno je reálné?
Musí být! Pro planetu! Pro budoucnost našich dětí! A pro mír v duši! A navíc, už jsem to slíbila panu Fialovi! Sice mu to možná ještě úplně nedošlo, ale já ho k tomu dotlačím! A pokud ne… tak začnu držet hladovku před Strakovou akademií! Třeba se nad sebou zamyslí!